1. Proč vlastně učíš, co tě k tomu přivedlo?

Přivedla mě k tomu všeobecně láska k jazykům a k herectví (protože je fajn, když je lektor trochu herec a dokáže studenta zaujmout:) A po půlročním stipendijním pobytu na gymnáziu v Bavorsku tak nějak automaticky vyplynulo, že si udělám certifikát C1. Zkusila jsem učit a zjistila, že mě to baví. Baví mě to do teď, a tak je tomu už 20 let.

2. Co tě na výuce nejvíc baví?

Na výuce mě nejvíce baví to, že je to smysluplná práce. Díky mně se studenti rozmluví a jsou schopni komunikovat třeba na dovolené. A jednoznačně miluji interakci s lidmi (ani nevíte, kolik já toho na studenty vím a co všechno bych proti nim mohla použít:) A také mě naplňuje, že je to kreativní činnost.

3. Máš nějaký jazykový trapas, na který vzpomínáš s úsměvem?

Ano, jednou u nás na koupališti jsem trochu popíjela a seznámila se s nějakými Němci. Tak jsem se poprosila, ať mě prosím reparieren. Což znamená opravovat, ale třeba auto. Správně má být korrigieren (ve významu, že mě opraví gramaticky třeba). No což, i po půl roce v Německu se takový trapas může stát. Ale vždycky to můžu svést na ten gin tonic, že:)

4. Co tě baví mimo výuku, čím ráda trávíš čas?

Jednoznačně dcera, i když věk 13 let je náročnější, co si budeme povídat. A pak herectví a psaní. Napsala jsem a nazkoušela dvě divadelní hry, obě one woman show a ty vcelku úspěšně hrála. A v poslední době jsem propadla běhu a józe. A také miluji oldies, i když jsem nedávno zjistila, že za oldies se považují už devadesátky. No nic, pro mě je top třeba Elton John, Elvis Presley, Ray Charles.

5. Co bys poradila studentům, kteří mají strach začít?

Asi to bude klišé, ale že za zkoušku nic nedají. Motivace je velmi důležitá, ale pokud najdete toho správného lektora, s kterým Vás bude výuka bavit, pak je to paráda a za čas se jazykově posunete ani nebudete vědět jak. A těm studentům, co se bojí mluvit, vždycky říkám: představte si, že by se cizinec pokoušel mluvit česky. Taky byste se mu nevysmáli, naopak byste ocenili jeho snahu.

6. Jak probíhá tvoje lekce? Na co se můžu studenti těšit?

Moje lekce začínají nějakou aktivizační hrou. Co mám ráda je četba knih nebo zjednodušených článků v daném jazyce, což pak spojuji i s konverzací (co se tam stalo, jaký je hlavní hrdina apod.). Za mě je to jedna z nejefektivnějších cest, jak do hlavy nacpat slovíčka. A pak samozřejmě budeme mluvit a povídat a tlachat, protože vím, že konverzace je z 99% hlavní důvod, proč se student rozhodne začít s výukou.

7. Jaký byl tvůj první kontakt s jazykem, který učíš?

Úplně první kontakt přišel hned v první třídě, a to právě s němčinou. Ale ten zásadní moment nastal v mých 17, kdy jsem strávila půl roku na bavorském gymnáziu. Spousty krásných zážitků, spousty vypitých piv a naprosto nezbytná slovní zásoba, kterou byste ocenili zejména, pokud by Vám bylo 17 :)

8. Kdyby ses měla naučit úplně nový jazyk, jaký by to byl a proč?

Učím se nový jazyk, a to je řečtina. V Řecku jsem byla loni dvakrát, Rhodos a Korfu a naprosto jsem mu propadla. Ale je to setsakramentsky těžký jazyk. Jen to písmo a naučit se číst a vyslovovat. Nejde od ničeho odvodit. Když jsme byli na ostrůvku ve zlatnictví, pan zlatník mi povídá, však řečtina je tak lehký jazyk! 80 000 anglických slov pochází z řečtiny! A já mu říkám ano, to vím, třeba theater nebo democracy, ale ksakru, zapamatovat si, jak se řekne děkuji (je to efcharistó mimochodem) mi trvalo dva dny.