Učení je můj život

1. Proč vlastně učíš, co tě k tomu přivedlo? 

Moje vlastní zkušenost z pozice studenta nebyla vždy úplně pozitivní. Klasické přístupy na mě nefungovaly, a tak jsem se rozhodla, že chci dělat výuku jinak – individuálně, s respektem k tomu, že každý člověk potřebuje něco trochu jiného. Chtěla jsem být součástí toho, že studenti budou mít s učením pozitivní zkušenost, bude je to bavit, dávat smysl a uvidí na sobě reálný posun. Když jsem pak před pěti lety začala učit, rychle mi došlo, že to pro mě není jen práce, ale i koníček, u kterého chci zůstat co nejdéle.

2. Co tě na výuce nejvíc baví?

Fakt, že mohu pomoci svým studentům k jejich cílům a mám možnost s nimi sdílet radost z překonaných milníků.

3. Máš nějaký jazykový trapas, na který vzpomínáš s úsměvem? 

Když jsem byla na výměnném pobytu na Tchaj-wanu, rozhodla jsem se, že se pustím do učení čínštiny. A protože sama svým studentům opakuju, že se nemají bát mluvit hned od začátku, chtěla jsem jít příkladem. No… tak jsem šla. U stánku s ovocem jsem s veškerou sebedůvěrou pronesla čínsky větu, o které jsem byla přesvědčená, že znamená „Chci jedno jablko, prosím“. Paní prodavačka na mě jen nevěřícně zírala, a dva lidé za mnou vyprskli smíchy. Když jsem to pak doma převyprávěla své tchajwanské spolubydlící, vysvětlila mi, že moje výslovnost se poněkud minula účinkem – místo jablka jsem si prý objednala zadek :)

4. Co tě baví mimo výuku, čím ráda trávíš čas?

Baví mě objevovat svět – a to ve všech možných podobách. Miluju cestování, ochutnávání nových (někdy dosti podivných) jídel, poznávání jiných kultur a sledování cestovatelských videí. Jsem taky věrná fanynka seriálu Přátelé, který jsem viděla víckrát, než jsem ochotná přiznat.

5. Co bys poradila studentům, kteří mají strach začít?

Angličtina není test vaší inteligence ani hodnoty. Angličtina je nástroj. Pomocník, kterého si můžete postupně ochočit tak, aby vám usnadňoval život – ať už se chcete domluvit na dovolené, sledovat svůj oblíbený seriál v originále, nebo studovat a pracovat v zahraničí. Představte si, že máte dům, který není přesně podle vašich představ, a přáli byste si hezčí. Znamená to, že než získáte ten vysněný, budete spát na ulici? Pravděpodobně ne. Budete bydlet v tom, který máte teď, a mezitím pracovat na tom, abyste se mohli brzy nastěhovat do lepšího. A s angličtinou je to úplně stejné – pracujeme s tím, co máme, a postupně se posouváme dál.

6. Jak probíhá tvoje lekce? Na co se můžu studenti těšit?

S každým studentem pracuji trochu jinak. Hodiny se mnou propojují váš cíl v angličtině s tím, co vás zajímá v běžném životě. Ať už vás baví politika, móda, vaření, technologie, cestování nebo historie, do lekcí vnáším témata, která jsou vám blízká. Struktura každé lekce pak vychází z toho, co je vaším konkrétním cílem – dbám na to, aby naše spolupráce měla jasný směr a vždy jste věděli, kam společně míříme a proč danou věc děláme. Mám také velkou radost, když studenti přinášejí vlastní podněty. Odlétáte za týden na dovolenou a chcete si nacvičit situace na letišti, v restauraci nebo u lékaře? Připravujete prezentaci do práce a chcete si ji se mnou nanečisto projít a doladit? Potřebujete pravidelně zařazovat slovní zásobu z vašeho oboru? Lekce vždy přizpůsobíme tomu, co právě potřebujete.

7. Jaký byl tvůj první kontakt s jazykem, který učíš?

Můj první kontakt s angličtinou byl na základce v první třídě. Dodnes si pamatuju naši tehdejší paní učitelku, která mě strašila i ve snech. :)

8. Kdyby ses měla naučit úplně nový jazyk, jaký by to byl a proč? 

Chtěla bych jednoho dne procestovat Jižní Ameriku a co nejvíce proniknout do tamější kultury – takže bezpochyby španělštinu.